Skautská zkouška - Tři orlí pera.
Nedávno se nám do rukou dostal celý ročník starého časopisu všem a v něm jsem nalezl počtení o zkoušce Tří orlích per a protože i tuto zkoušku v našem kmeni také plníme vybral jsem pro vás nahlédnutí do jednoho čísla časopisu VŠEM, které vyšlo v roce 1927.
Hezké počtení přeje,
Mičkinikwa
Od Tuwanakhy ke zkoušce - Tři Orlí pera.:
Jen pro upřesnění: tato zkouška je letos přesně 100 let stará!
Poprvé si ji plnili členové Junáka - Českého skauta ze tří oddílů z Prahy (V., IX. A XIX.) tábořící na Plešivci u Berouna celých 33 dní. O táboře zvaném „Plátěná Lhota“ napsal jeden z jeho vůdců Jaroslav Novák rozsáhlý článek, kde se mj. zmiňuje: „ S místními skauty byli jsme v dobrých stycích. Navštívil nás také jejich vůdce p. prof. Seifert a zástupce jeho, p. Novák , provedl nás důkladně Berounem.“ Na motivy táboření na Plešivci napíše o několik let později i populární román „Skautská srdce. Dva měsíce táboření v lesním táboře lesních skautů“ (J. R. Vilímek, 1921).
O čem se kniha ani článek nezmiňují, je zajímavost, že „prof. Seifert se v rozhovoru s mladičkými vůdci Novákem, Wildmannem a Sigmundem zmíní i o Setonově indiánském woodcraftu, o tom jak jsou hochům v Americe, kteří jsou členy Setonových kmenů, obřadně udělována Orlí pera za splněné malé i velké činy…
Indiánská romantická tématika přivedla po odchodu profesora Seiferta naše tři vůdce k myšlence vytvořit nějakou podobnou „indiánskou zkoušku“ pro jejich tábořící skauty.“ Každý z vůdců podal nějaký návrh a nakonec vzniklo šest jednotlivých zkoušek zahrnutých do táborové soutěže, která vešla později s různými úpravami ve známost jako:
„Tři orlí pera“.
Komentáře
Posledním šavanským bojovníkem , který OP splnil je Sagamor Javor z rodu Vlků. Kdo bude další . třeba se to podaří někomu z děvčat rodu Lednáčků nebo bude překvápko v podobě Drápala :-)
Jen pro upřesnění: tato zkouška je letos přesně 100 let stará! Poprvé si ji plnili členové Junáka - Českého skauta ze tří oddílů z Prahy (V., IX. A XIX.) tábořící na Plešivci u Berouna celých 33 dní. O táboře zvaném „Plátěná Lhota“ napsal jeden z jeho vůdců Jaroslav Novák rozsáhlý článek, kde se mj. zmiňuje: „ S místními skauty byli jsme v dobrých stycích. Navštívil nás také jejich vůdce p. prof. Seifert a zástupce jeho, p. Novák , provedl nás důkladně Berounem.“ Na motivy táboření na Plešivci napíše o několik let později i populární román „Skautská srdce. Dva měsíce táboření v lesním táboře lesních skautů“ (J. R. Vilímek, 1921). O čem se kniha ani článek nezmiňují, je zajímavost, že „prof. Seifert se v rozhovoru s mladičkými vůdci Novákem, Wildmannem a Sigmundem zmíní i o Setonově indiánském woodcraftu, o tom jak jsou hochům v Americe, kteří jsou členy Setonových kmenů, obřadně udělována Orlí pera za splněné malé i velké činy…
Indiánská romantická tématika přivedla po odchodu profesora Seiferta naše tři vůdce k myšlence vytvořit nějakou podobnou „indiánskou zkoušku“ pro jejich tábořící skauty.“ Každý z vůdců podal nějaký návrh a nakonec vzniklo šest jednotlivých zkoušek zahrnutých do táborové soutěže, která vešla později s různými úpravami ve známost jako „Tři orlí pera“.